|
|
Čipová a kapilární elektroforéza pro výzkum rakoviny
Hájková, Tereza ; Babula, Petr (oponent) ; Provazník, Ivo (vedoucí práce)
Práce se zabývá problematikou nádorového onemocnění a jeho vznikem. Karcinom prostaty je druhý nejzávažnější karcinom u mužů, je důležité zaměřit se na včasnou detekci. Tato práce pojednává o proteinech, které jsou nebo by mohly být využity jako potenciální nádorové markery. Například v současnosti běžně používaný prostatický specifický antigen, ale nově i metalothionein. Metalothionein je protein vyskytující se v rostlinné i v živočišné říši ve čtyřech základních isoformách. Existuje předpoklad, že obsah jednotlivých isoforem, případně jejich vzájemný poměr, má určitý diagnostický potenciál, který by mohl být využitelný v praxi. Z tohoto důvodu jsou vyvíjeny a studovány metody pro specifickou a citlivou analýzu jednotlivých isoforem. V této práci je pro separaci isoforem využita kapilární elektroforéza a jsou diskutovány vlivy jednotlivých parametrů (druh základního elektrolytu, jeho pH, velikost separačního napětí a tak dále) na výslednou separaci.
|
|
| |
|
| |
|
|
Čipová a kapilární elektroforéza pro výzkum rakoviny
Hájková, Tereza ; Babula, Petr (oponent) ; Provazník, Ivo (vedoucí práce)
Práce se zabývá problematikou nádorového onemocnění a jeho vznikem. Karcinom prostaty je druhý nejzávažnější karcinom u mužů, je důležité zaměřit se na včasnou detekci. Tato práce pojednává o proteinech, které jsou nebo by mohly být využity jako potenciální nádorové markery. Například v současnosti běžně používaný prostatický specifický antigen, ale nově i metalothionein. Metalothionein je protein vyskytující se v rostlinné i v živočišné říši ve čtyřech základních isoformách. Existuje předpoklad, že obsah jednotlivých isoforem, případně jejich vzájemný poměr, má určitý diagnostický potenciál, který by mohl být využitelný v praxi. Z tohoto důvodu jsou vyvíjeny a studovány metody pro specifickou a citlivou analýzu jednotlivých isoforem. V této práci je pro separaci isoforem využita kapilární elektroforéza a jsou diskutovány vlivy jednotlivých parametrů (druh základního elektrolytu, jeho pH, velikost separačního napětí a tak dále) na výslednou separaci.
|
|
|
Klinický význam stanovení prostatického specifického antigenu a jeho volné frakce pro detekci karcinomu prostaty.
BURSÍKOVÁ, Michaela
V současné době je stanovení prostatického specifického antigenu (PSA) a volného prostatického specifického antigenu (fPSA) využíváno k cílené detekci časných stádií karcinomu prostaty, spolu s dalšími parametry slouží také ke sledování průběhu již prokázaného onemocnění a efektu léčby. Cílem bakalářské práce je vypracovat rešerši na téma karcinom prostaty a benigní hyperplazie prostaty, popsat metody stanovení PSA a fPSA. Zpracovat naměřená data a vyhodnotit, ve které věkové skupině je nejvyšší počet požadavků na vyšetření PSA a zda jsou pacienti při zvýšené hodnotě PSA (dle věkové specifikace) dále laboratorně vyšetřováni. Naměřená data jsou dále zpracována ve třech vyslovených hypotézách. Teoretická část se zabývá poznatky o anatomické stavbě prostaty a fyziologických funkcích prostatické tkáně v organizmu. V této části jsou popsána onemocnění, která mohou prostatu postihovat. Pozornost je věnována onemocněním, která mohou způsobit elevaci laboratorně stanoveného prostatického specifického antigenu a jeho volné frakce. Mezi tato onemocnění patří záněty prostaty (prostatitidy), benigní hyperplazie prostaty a karcinom prostaty. Dále je popsána etiologie onemocnění, klinické příznaky, stádia onemocnění a diagnostický postup u pacientů, kteří přicházejí s podezřením na karcinom prostaty. V teoretické části je také popsáno laboratorní stanovení prostatického specifického antigenu, volného prostatického specifického antigenu a podmínky, které mohou ovlivnit preanalytickou a analytickou fázi jejich vyšetření. Jsou uvedeny i některé nové biochemické parametry, které by mohly v budoucnu doplnit nebo nahradit stávající laboratorní markery karcinomu prostaty. Tyto nové metody je však nutné podrobit dalším studiím. Následuje popis analytických systémů, které jsou vhodné k laboratornímu měření prostatického specifického antigenu a volného prostatického specifického antigenu. Je vysvětlen jejich princip měření a postup, jak probíhá analýza samotná. V závěru teoretické části jsou zmíněny možnosti sledování trendů laboratorních hodnot PSA u pacientů, kteří mají histologicky potvrzenou diagnózu karcinomu prostaty v bioptickém vzorku. Ke sledování nárůstu hodnot PSA se používá sledování PSA velocity (PSAV) a doubling time (čas zdvojení nárůstu PSA). Tyto metody neslouží k určení diagnózy karcinomu prostaty, mají pouze prognostický význam. Praktická část byla provedena v Klinických laboratořích Tábor a.s. Měření probíhalo v průběhu tří let (2011 2013) a byl vytvořen rozsáhlý soubor dat, který zahrnuje 11 357 vyšetření PSA a 2 074 fPSA. Výsledky jsou zaznamenány v příslušných grafech a tabulkách. Všechny naměřené hodnoty byly rozděleny do šesti skupin podle věku vyšetřovaných pacientů. V první skupině pacientů do 39 let bylo změřeno 243 PSA a 13 fPSA. V dalších věkových skupinách počet vyšetření postupně vzrůstal až do 69 let, v sedmém a osmém deceniu se počet vyšetření postupně snižoval. Počet provedených vyšetření v jednotlivých skupinách byl následující: 40 až 49 let 1305 PSA a 93 fPSA, 50 až 59 let 3462 PSA a 519 fPSA, 60 až 69 let 3852 PSA a 785 fPSA, 70 až 79 let 1941 PSA a 495 fPSA, nad 80 let 554 PSA a 162 fPSA. Data PSA vyšetření byla v každé skupině rozdělena podle cut-off hodnot, na PSA pod cut-off (v normě) a nad cut-off (mimo normu). Cut-off hodnota je pro každou věkovou skupinu rozdílná a zvyšuje se se vzrůstajícím věkem.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.